Tipy na Výlet

Novohradské hory
Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam. Celkem 162 kilometrů čtverečních zaujímají v Česku Novohradské hory rozprostírající se kolem Nových Hradů, Benešova nad Černou, Dolního Dvořiště a Malont až ke státní hranici s Rakouskem, kde se táhnou téměř k údolí Dunaje. Z celkem zhruba osmnácti novohradskohorských vrcholů přesahujících tisíc metrů se na našem území nachází tři. Největším z nich je Kamenec (1.072 m), následuje Myslivna (1.040 m) a Vysoká (1.034 m).
Nové Hrady
Jsou historickým centrem Novohradska, na severním úpatí Novohradských hor, nedaleko hranice s Rakouskem. Vznikly jako osada na vitorazské stezce v sousedství stážního hradu z 13. století. Již v roce 1284 byly Nové Hrady městem. Na rozkvětu města se nejvíce podíleli 252 let Rožmberkové a po husitských válkách, kdy Nové Hrady získal Karel Bonaventura Buquoy. Mezi lety 1938-1945 příslušely Nové Hrady jako součást Sudet. Po druhé světové válce došlo ke konfiskaci buquoyského velkostatku, odsunu místních Němců a následnému osidlování. Dalšímu rozvoji města bránila blízkost ostře střeženého hraničního pásma. Až v roce 1989 nastal zlom, kdy se město zbavilo železné opony a začalo ožívat i jako turistické centrum. Turisticky atarktivní okolí Nových Hradů zpřístupňuje řada značených cest pěší i na kole v létě a v zimě na běžkách.

Nejvýznamnější památkou je starý hrad. Byl však několikrát pobořen a po mnohaleté rekonstrukci je opět přístupný.

K dalším památkám patří rezidence - šlechtické sídlo, které bylo postaveno pro rodinu Buquoů, zámek s přilehlým parkem, kde Buquové sídlili až do roku 1945. Dnes zámek užívá Akademie věd České republiky. Klášterní kostel sv. Petra a Pavla, klášter servitů, radnice a kašna uprostřed náměstí.

Terčino údolí
Přiléhá k Novým Hradům. Nechala ho vybudovat hraběnka Terezie Buquoyová, podle níž dostalo údolí svůj název. V letech 1788-1797 nechala vybudovat malé soukromé lázně. Postupně vznikly další stavby, přibyl umělý vodopád. Začaly se pěstoval exotické dřeviny a četné okrasné keře a byliny. Na východním okraji parku stojí v téměř původní podobě zřícenina gotické tvrze Cuknštejna. Od roku 1949 je Terezino údolí přírodní rezervací o rozloze 138 hekterů. Parkem prochází naučná stezka a vycházkový okruh, které seznamují návštěvníky s historií parku i se všemi zajímavostmi, které se zde vyskytují.


Další tipy na výlet:

Dobrá voda
695 m - tradiční poutní místo. Kostel Dobrá Voda je dnes restaurovaný s nádhernou vnitřní výzdobou, stojící na úbočí horského hřebene se stal dominantou krajiny. Je zde krásný výhled daleko do krajiny.

Původní osada vznikla roku 1564 na místě objevu léčivého pramene, kde byla později uprostřed lesa založena boží muka, v roce 1706 nahrazena kaplí, hojně navštěvovanou věřícími. Vzhledem k velkému počtu poutníků byl na místo kaple v letech 1708 - 1715 vystavěn poutní barokní kostel Panny Marie Dobré rady.

Současně byla vystavěna lázeňská budova s panským letohrádkem (1718) a fara. Od 16. do 18. stol. byla Dobrá Voda oblíbeným lázeňským místem.

Hojná Voda
Obec Hojná Voda je v nadmořské výšce 790 m. ukrytá v údolí obestoupeném ze tří stran významnými vrcholy Novohradských hor . Hora Vysoká (1034m) ukrývá na samém vrcholu jeskyni. Z Kraví hory (953m) s žulovým útvarem, kterému se říká Napoleonova hlava a s rozhlednou, která je přístupná veřejnosti, máte výhled i na Alpy. Třetí dominanta, Kuní hora, má dva vrcholy 925 m a 920 m. Nově je zde otevřen přechod Šejky pro automobily.

Pohoří na Šumavě
r. 1717 zde byl založen panský pivovar, lihopalna a hamr, od r. 1887 byla v Pohoří založena pošta s telegrafem a veřejným telefonem. Podle sčítání obyvatelstva z roku 1890 patřilo k Pohoří 186 domů se 1323 obyvateli (1077 Němců a 246 Čechů). Na seznamu živností z r 1923 se objevují následující profese: čtyři obchodníci se smíšeným zbožím, obchod s chlebem, cukrářství, dva obchody s galanterním zbožím, obchod s hračkami, dvě trafiky, hodinářství, dva hokynáři, dva obchodníci s dobytkem, dva truhláři, zedník, kolář, kovář, mlynář, dva obuvníci, dva krejčí, dva řezníci, pekař, porodní bába, osm hostinců a výčep lihovin, doprava osob a úvěrní společenstvo pro Pohoří a okolí.

Pohoří se však znovu probouzí, stojí zde již několik nových domů a funguje tu i hraniční přechod. Z Pohoří se můžeme vydat k prameni řeky Lužnice a kaple Panny Marie Dobré Rady.

Pohorská Ves
Leží na Pohořském potoce asi 7 km od Benešova nad Černou. Byla založena roku 1769 Janem Buquoyem. Je nejvýše položenou obcí Novohradských Hor. Krásná příroda k načerpání energie v létě pěší nebo na kole, či v zimě na běžkách.

Žofín
Žofínský prales spolu s nedaleko ležícím dalším pralesem Hojná Voda jsou nejstaršími rezervacemi střední Evropy. Ochrana obou pralesů byla prohlášena majitelem panství Nové Hrady, hrabětem Jiřím Františkem Augustem Buquoyem, jeho nařízením ze dne 28. 8. 1838. Prales je od roku 1991 oplocen proti nežádoucímu vlivu jelení zvěře. Z důvodu zajištění nerušeného vývoje pralesního ekosystému je nepřístupný pro veřejnost. Prohlédnout si jej však můžete, ať už pěšky nebo na kole, aspoň z kolem něj vedoucí cyklostezky č. 34 z Žofína k Huťskému rybníku příp. na Stříbrné Hutě.


Dolní Dvořiště
Jeho dominantou je pozdně gotický kostel sv. Jiljí, jedna z nejkrásnějších ukázek jihočeské gotiky z doby okolo roku 1450. Městečko bývalo původně trhovou vsí, doloženou v roce 1279, povýšení a znaku se dočkalo roku 1380. Dnes je pohraniční obcí se všemi klady i zápory, které tato lokace přináší.

Svatý Kámen
Poutní místo Panny Marie Sněžné. Původ poutního místa Svatý Kámen sahá do 1. poloviny 16. století. Podle tradované legendy se kolem roku 1500 nedaleko Rychnova na velkém balvanu zjevila malým pasáčkům Panna Maria Sněžná, obklopená nebeskou září a doprovázená anděly. Ti prý také rozdělili kámen na dvě části, které se od sebe vzdalují. Až mezi nimi projede vůz se senem, nastane konec světa. Kaple je prý plná pozitivní energie i nejrůznějších náboženských předmětů a kupodivu je volně přístupná. Naproti kostelu je hospoda, jako vystřižená z románů Karla Klostermanna - nejdeme tu obrázky staré Šumavy, stará kamna i tahací harmoniku .Od kostela je to necelé tři kilometry silničkou do vesnice Tichá. Zajímavá je díky zřícenině gotické tvrze, jejíž hranolová věž se zrcadlí v hladině rybníka Hláska. Bývala tvrzí důležitou, opěrným pohraničním bodem. V 19. století krátce fungovala jako pivovar hrabat Buquojů, držitelů panství. Okolo tvrze vede vymlácená silnice do bývalého městečka Cetviny, našeho příštího cíle. Cetviny bývaly živým městečkem, v němž ještě po válce žilo pět stovek usedlíků, z uvedených důvodů však dnes představuje pouze jediné stavení, zpustlý objekt bývalé pohraniční roty, kamenná kašna, pietně upravený, nevelký hřbitov, několik lesních kapliček, zejména však skvostný, gotický kostel Narození Panny Marie z roku 1374. Tuto překrásnou a vzácnou stavbu se podařilo doslova v hodině dvanácté v roce 2003 rekonstruovat a zachránit ji tak před jistou zkázou. Nemalou zásluhu na tom měla rakouská vláda a v Rakousku žijící rodáci a jejich potomci. Od roku 2002 byla obnovena křížová cesta.

SLEPIČÍ HORY
Jedná se okrajinu nevšední až mystickou. K tomu, aby jí člověk porozuměl, musí ji poznat z blízka. Musí stanout před žulovým balvanem s mísou, jejíž voda přinášela víru v uzdravení lidem žijících v prvních staletích našeho letopočtu, na vrcholu skály, z níž keltský druid sděloval poselství svému kmenu. Musí si v údolí říčky Černé sednout na lavičku v místech, kde sedával německy píšící básník Adalbert Stifter a snažit se porozumět kraji, ve kterém se po mnoho staletí prolínal český živel s německým. Slepičí hory jsou nejvyšší v místě 870 m n.m.- hora Kohout a druhou nejvyšší Vysoký kámen, obecně zvaný Slepice ( 865m n.m. )

KRAVÍ HORA
Zdaleka viditelný vrch klenbovitého tvaru - Kraví hora (původně Kamenná h.) - patří k nezaměnitelným dominantám Novohradských hor. Na jejím 953 metrů vysokém vrcholu nalezneme skalní hradby, množství izolovaných skal a známý bizarní granodioritový útvar "Napoleonovu hlavu", 10 m vysokou. Dříve dobytkem vypásané (odtud změna názvu na "Kraví horu", německy "Kühberg") kamenné moře dnes náletem zarůstá.
Železná vojenská hláska z roku 1989 (pravděpodobně poslední minulého režimu) těsně pod vrcholem, byla v roce 2001 přestavěna na telekomunikační věž a současněrozhlednu, přidáním podpěr a točitého schodiště. Po zdolání 129+1 schodu můžeme z plošiny ve výšce 24 metrů spatřit nejen okolní vrcholy (Vyskoká, Kuní hora, rakouský Mandelstein, Tischberg a Aichelberg), nebo jihočeskou pánev na severní straně, ale za dobrého počasí i šumavské vrcholy Smrčina, Plechý či Knížecí stolec nebo dokonce Alpy na jihu. To se ale poštěstí jen několik málo dní v roce. Celková výška hlásky je 37 metrů.
Rozhledna je volně přístupná po celý rok.
Výchozím bodem bývá nejčastěji Hojná Voda (dobrá možnost parkování), odtud pohodlně po zelené nebo strměji po červené (cca 1,5 km). Poněkud delší variantou je přístup z Dobré Vody.

Český Krumlov
(německy Böhmisch Krumau, popřípadě Krummau) je město v Jihočeském kraji, 30 km od Benešova nad Černou. Rozkládá se pod hřebenem Blanského lesa a protéká jím řeka Vltava. Jedná se o významné turistické a kulturní centrum jižních Čech.

V minulosti byl Český Krumlov sídelním městem mnoha mocných českých rodů - Vítkovců, Pánů z Krumlova, Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů, které cíleně pečovaly o jeho výstavbu a reprezentativní charakter. Český Krumlov byl zároveň hlavním správním centrem Rožmberského dominia a do roku 1918 i Krumlovského vévodství a Dominia schwarzenberského.

Středověké centrum města, které obklopuje meandry Vltavy, je od roku 1963 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO[2]. V roce 2003 bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno předměstí Plešivec (jižně od historického jádra). Český Krumlov se stal také dějištěm několika filmů a během roku město hostí řadu kulturních akcí a festivalů - Slavnosti pětilisté růže, MHF Český Krumlov, Rallye Český Krumlov.

Spolu s dalšími městy Šumavského podhůří jako Sušice, Vimperk, nebo Prachatice bývá nazýváno Branou Šumavy. Na přelomu 19. a 20. století byl Český Krumlov zvláště mezi šumavskými spisovateli a básníky vnímán jako hlavní město Šumavy,[3][4] jímž se v roce 1918 Český Krumlov po dobu existence Šumavské župy i nakrátko stal.